Jak psychedelika ovlivňují lidský mozek


Ilustrace: Sharm Murugiah


Video verzi jsem nakreslila na svůj YouTube kanál zde.


Upozornění: Hned na začátku chci zmínit, že smyslem tohoto videa rozhodně není propagovat či šířit poptávku po těchto psychedelických substancích. Můj čistý záměr je probudit ve vás dětskou a zcela přirozenou zvědavost a ukázat vám, na co moderní věda v tomto odvětví v posledních letech přišla a jak moc velký potenciál psychedelika mají v oblasti medicíny, psychoterapie, ale i osobního rozvoje.


Co to jsou psychedelika?


Význam tohoto slova pochází z řeckého psyche – mysl nebo duše a delein – znamená ukázat nebo odhalit.


Pokud mě nějakou dobu sledujete, tak víte, že mě fascinuje člověk a také víte, že mě fascinuje, když se spojí dva směry a to sice moudrost starodávných kultur a moderní věda. Říkám tomu biohacking – směr, díky kterému si můžete ovlivnit sami svojí biologii. A do tohoto směru spadají právě i psychedelika.


Subjektivní zkušenosti


Mnoho lidí subjektivně popisuje, že jim psychedelika změnila život – u mě osobně to tak opravdu bylo. Ne vždy to však je procházka růžovou zahradou. Naopak. Jedete na výlet do svého nedvědomí a to může být někdy dost děsivé. I když mnoho lidí popisuje krásné zážitky, je také mnoho lidí, co měli tzv. bad trip – neboli špatný výlet. Tak nebo tak, dá vám to novou perspektivu na svůj život. Je však nad míru důležité psychedelika nebrat na lehkou váhu a mít k nim respekt. Není to rekreační substance, na to jako lidé máme jiné hračky. Naopak, užívání psychedelik by se mělo brát s rozvahou. Záleží hodně na setu a na settingu. Tedy na tom, v jakém jste zrovna rozpoložení a v jakém prostředí a s kým obřad/ceremonii budete podstupovat. Pokud vás toto téma zaujme, tak mrkněte například na Českou Psychedelickou Společnost, která si klade mimo jiné za misi šířit zodpovědné povědomí v této oblasti a snížení rizik s užíváním psychedelik.


Toto téma je tedy velmi obsáhlé. Existuje mnoho substancí. V tomto článku se však zaměřím speciálně na jednu z nich a to na agonisty serotoninového receptoru, tedy: LSD, psilocin a DMT.


A zaměřím se ještě víc specificky a to na houbičky obsahující psilocin (což je metabolicky aktivní forma psilocybinu) – známé také jako právě magic mushrooms – neboli kouzelné houbičky.


Co to znamená, že jsou houbičky agonisty serotoninového receptoru?


Můžete si to představit zjednodušeně tak, že molekuly, které jsou v houbičkách obsaženy se s vašimi receptory v mozku spojují, mazlí se s nimi. Je to jakoby se spolu milovali. V houbičkách totiž bydlí psilocin, což je metabolicky aktivní forma psilocybinu a je to právě agonista serotoninu. To znamená, že se váže na serotoninové receptory a vyvolává jejich prostřednictvím v našem těle fyziologický účinek.


Když se molekula psilocinu váže k receptoru v našem mozku, způsobuje různé účinky. Například se váže jako agonista na 5-HT2A receptor a způsobuje tak psychedelické účinky, díky kterým se kouzelné houbičky proslavily.


Tato molekula psilocinu má v lidském mozku své skoro dvojče a víte kdo to je? Je to molekula serotoninu. Tyhle dvě molekuly jsou si velmi podobné! Prakticky si to můžete představit tak, že když se potkají, tak psilocin serotonin nahradí.


Není to fascinující? Podle mě je, protože to znamená, že něco, co si dokážeme sami vyrobit ve svém mozku najdeme i v přírodě v podobné formě a to například v této formě houbiček.


Jaký mají tedy psychedelika, konkrétně houbičky, vliv na náš mozek?


Lidský mozek


Foto: Neurony


Takže, začneme tím, že máme v mozku neurony. Neuron je takový velmi pracovitý dělník. Je to základní pracovní jednotka mozku, specializovaná buňka určená k přenosu informací do jiných nervových buněk, svalů nebo žlázových buněk. Uvnitř našeho mozku bydlí okolo 65 – 80 miliard takových neuronů (z toho 80 % v mozečku).


Tyto neurony si mezi sebou navzájem vyměňují různé signály. Vyměňují si informace a zpracovávají je. Výsledek je to, co si myslíme, jak se cítíme, jak si věci pamatujeme a to, jak vnímáme sebe a svět okolo nás.


Tak a teď mrkneme na části mozku, které tvoří specifickou síť.


DEFAULT MODE NETWORK – AUTOPILOTOVÁ SÍŤ UVNITŘ NAŠÍ HLAVY



Podíváme se na mediální prefrontální kortex, posterior cingulate cortex – zadní mozkovou kůru a angulární gyrus (gyrus angularis) – což je mozkový závit umístěný zhruba na pomezí mezi spánkovým, temenním a týlním lalokem. Tyhle části tvoří jakousi síť neuronů, která hraje roli v tom, jak se na svět díváme, jak ho vnímáme.


Tahle síť je aktivní u nás dospělých skoro pořád. Pokud tedy zrovna nejste ve stavu flow, kdy se plně soustředíte na jednu činnost. Jinak řečeno, když zrovna nejste ve stavu tady a teď. Tedy, v naší západní společnosti, tato síť je aktivní víc, než bychom chtěli.


Tahle síť je jakési naše hlavní centrum našeho já. Zabývá se sebereflexí a metakognicí, tj. přemýšlením o tom, že přemýšlíme. Díky této síti můžeme cestovat v čase, můžeme být v minulosti nebo v budoucnosti, můžeme přemýšlet o našich problémech, snech atd.

Vzpomeňte si, co jste dělali před pár minutama, než jste začli číst tento článek. Možná jste přemýšleli o budoucnosti, co budete dělat, nebo naopak o minulosti, co se vám během dne přihodilo. Možná ten hlas ve vaší hlavě začal mluvit a už nepřestal. Možná jste jen tak přemýšleli o životě. Pokud jste tedy zrovna nebyli v hlubokém stavu meditace nebo zabraní do nějaké činnosti, kdy jste byli tou činností zcela pohlceni, pak tahle síť ve vašem mozku byla aktivní. Co je zajímavé je, že tato síť je aktivní jako uložená šablona v našem mozku. Čím stárneme, tím je to "horší". Dokonce lidé, kteří mají tuto síť příliš aktivní, tak mají často deprese, úzkosti a jsou neurotičtí. Děti naopak umí jít mimo tuto síť, využívají tedy mnohem větší potenciál svého mozku, než my, dospělí.


Proč to zmiňuji ve spojitosti s psychedeliky?


Píšu to proto, protože jsou to právě psychedelika, které nám pomáhají tuto síť deaktivovat či utlumit. Když totiž vědci poprvé měřili účastníky, co se jim děje v mozku, když jsou na houbičkách, tak si nejdříve mysleli, že mozek bude víc aktivní. Ale v prvotní fázi se stal opak. Určité části mozku se právě utlumily. To je zajímavé, protože náš mozek pak musí hledat alternativní způsob zpracování informací – když tohle místo není dostupné - a vytváří tak nová spojení v našem mozku. Tím se tak mění i naše vnímání a tedy i to, jak se cítíme, jak přemýšlíme, jak se rozhodujeme. Stáváme se opět dětmi. Je to jakoby si náš mozek rozpomínal, co kdysi dávno věděl.


A tohle vše začíná, když se psilocin potká se serotoninem a tedy ho v ten okamžik nahradí..

Takže, naše autopilotová síť už není tak aktivní a co teď? Co se děje potom? Jelikož už víme, že je náš mozek neuroplastický (to znamená, že když si signál v našem mozku – tedy myšlenka nebo emoce – cestuje svojí vyšlapanou cestičkou a najednou ta cestička tam není, protože není aktivní, tak si náš mozek najde cestu jinou) – takže díky této neuroplasticitě si mozek začal hledat alternativní cestu a tedy začal tvořit nová spojení neuronů, které by za normálních okolností nevznikly. A to není vše! Vypozorovali, že celková komunikace neuronů v mozku se radikálně zlepšila. Dokonce i ty části mozku, které by spolu normálně nemluvily, tak jakoby teď byli nejlepšími kámoši a mluvili podobných jazykem. Mohli si tak volně povídat. Je to zajímavé, protože to vypadá, jakoby mozek věděl, co dělá – jakoby to byla jen další šablona, která na sobě měla jen tunu prachu a my ten prach utřeli a náš mozek si jen vzpomněl na něco, co už dávno zná.


Proto se stavům na psychedelikách říká změněný stav vědomí, nebo rozšířené stavy vědomí. Váš mozek si totiž hledá alternativní/jiné cesty ke komunikaci mezi jednotlivými neurony, protože autopilot, vaše centrum vašeho já, není aktivní.


Jaký to má vliv na vnímání této reality?


Veliký, protože najednou právě realitu vidíme jinak. Je to jakobyste viděli se zavřenýma očima. Vidíte různé geometrické obrazce, fraktály, cítíte a slyšíte barvy. Tohle vše se děje ve vašem mozku právě z tohodle důvodu.


Takže, to mě přivádí na myšlenku, že když se aktivita téhle sítě snížila – je to podobný stav jako když je mozek ve stavu meditace – viz. moje předchozí video co se ti děje v mozku, když medituješ. Když se totiž podíváte na skeny mozku při takové psychedelické zkušenosti, tak uvidíte, že je podobný stavu, kdy jste v meditaci a to právě proto, že meditace ovlivňuje tu samou síť neuronů a tedy ty samé části mozku.


Na závěr


Výzkum psychedelik mě fascinuje. Je zajímavé, že se potvrzuje to, co už někteří věděli dávno dávno před námi. Na druhou stranu je zde ještě hodně velký prostor pro zkoumání. Moc toho ve finále vlastně nevíme, ale je to nějaký začátek, který startuje zajímavý směr pro společnost jako takovou.


Subjektivní zkušenosti se velmi těžce popisují slovy a vlastně na tom ani nezáleží, protože každý má zkušenost jinou. Důležitá je pak integrace do každodenního života. Cítíte také extrémní emoce, jako jsou láska, klid, empatie, přijetí sebe sama a všeho živého i neživého, ale i naopak, můžou přijít panické záchvaty, paranoia, extrémní smutek. Tohle vše jsou však lidské emoce a někdy je výlet tvrdý, ale i to nám dá novou perspektivu na náš život. Důležité je si také uvědomit, že je vše pomíjivé a ať už je zážitek jakkoliv hrozný, skončí za pár hodin.


Často to chce odvahu jít prozkoumat své nevědomí, jít vlastně do hloubky své duše, něco, co normálně nemůžeme vidět. Je to jakobyste se podívali na sebe nahatí do zrcadla, to je někdy děsivý zážitek a ne každý to zvládá dobře.


Nicméně, nechci tady propagovat nebo hanit zkušenosti s psychedeliky. Ráda bych ve vás jen probudila opět tu dětskou zvědavost, kterou jsme v sobě všichni měli a někdo z nás ji má i bez těchto hraček, protože cest je mnoho. Osobně mě fascinuje obojí, jak cesta meditace, tak cesta psychedelik – mě osobně se meditace víc prohloubily právě díky těmto experimentům. Je to jakoby můj mozek věděl, kam má směřovat.


Je třeba mít odvahu být znovu badatelem, ale zároveň mít pokoru a brát tyto hračky s respektem a rozvahou. Není to cesta pro každého a to je dobře. Od toho tu máme rozmanitost :)



Zdroje a inspirace/kam dál:


1. Griffiths RR et al. , 2008: Mystical-type experiences occasioned by psilocybin mediate the attribution of personal meaning and spiritual significance 14 months later. Journal of psychopharmacology: PMCID PMC3050654

2. Qin P, Northoff G, 2011: How is our self related to midline regions and the default-mode network? Neuroimage: PubMed PMID: 21609772

3. Hassabis D et al., 2007: Using imagination to understand the neural basis of episodic memory. The Journal of neuroscience: the official journal of the Society for Neuroscience: PMCID: PMC2571957

4. Buckner RL, Carroll DC, 2006: Self-projection and the brain: PubMed PMID: 17188554

5. Fleming SM et al., 2012: introspective accuracy to individual differences in brain structure. Science: PMCID: PMC317384

6. Carhart-Harris RL et al., 2016: Neural correlates of the LSD experience revealed by multimodal neuroimaging: PubMed PMID: 27071089 ↩2

7. Lesser IM, Chung JA, 2007: Depression and the Frontal Lobes. In: The Human Frontal Lobes.

8. Vollenweider FX, Kometer M., 2010 :The neurobiology of psychedelic drugs: implications for the treatment of mood disorders: PubMed PMID: 20717121.

9. Nichols D. Psychedelic Neuroscience: LSD Gives Up a Secret. 2017. Youtube. Retrieved 2017-05-24

10. Nichols DE. Psychedelics. Barker EL, ed. Pharmacological Reviews. 2016;68(2):264-355. PMCID: PMC4813425 ↩2

11.Illustrations modified from: Wacker D et al., 2017: Crystal Structure of an LSD-Bound Human Serotonin Receptor: PubMed PMID: 28129538

12. Psychedelic Drugs and the Serotonergic System: https://sapiensoup.com/serotonin

13. Psychedelics: effects on the human brain and physiology – Simeon Keremedchiev – TEDxVarna: https://www.youtube.com/watch?v=FyAgx_tzh80

862 zobrazení

,,Originality is the one thing which unoriginal minds cannot feel the use of."

-- John Stuart Mill

Copyright © 2020 Veronika Allister - VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA